sebelítostivec

Czech

Etymology

From sebelítostivý +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɛbɛliːtoscɪvɛt͡s]

Noun

sebelítostivec m anim

1. a moaner, whiner

   Synonym: bolestín

Declension

Declension of sebelítostivec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	sebelítostivec	sebelítostivci
genitive	sebelítostivce	sebelítostivců
dative	sebelítostivcovi, sebelítostivci	sebelítostivcům
accusative	sebelítostivce	sebelítostivce
vocative	sebelítostivče	sebelítostivci
locative	sebelítostivcovi, sebelítostivci	sebelítostivcích
instrumental	sebelítostivcem	sebelítostivci

Related terms

• sebelítost
• sebelítostivý

 

Further reading

• sebelítostivec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• sebelítostivec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989