silnicě

Old Czech

Etymology

Univerbation of silná +‎ cesta.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsiɫɲit͡si̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈsilɲit͡sɛ/

Noun

silnicě f

1. road, roadway

Declension

Declension of silnicě (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	silnicě	silnici	silnicě
genitive	silnicě	silnicú	silnicí, silnic
dative	silnici	silnicěma	silniciem
accusative	silnicu	silnici	silnicě
vocative	silnice	silnici	silnicě
locative	silnici	silnicú	silniciech
instrumental	silnicú	silnicěma	silnicěmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: silnice

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “silnicě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění