From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From smířit + -ení.
- IPA(key): [ˈsmiːr̝ɛɲiː]
- Hyphenation: smí‧ře‧ní
smíření n
- verbal noun of smířit
Declension of smíření (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
smíření
|
smíření
|
| genitive
|
smíření
|
smíření
|
| dative
|
smíření
|
smířením
|
| accusative
|
smíření
|
smíření
|
| vocative
|
smíření
|
smíření
|
| locative
|
smíření
|
smířeních
|
| instrumental
|
smířením
|
smířeními
|
- “smíření”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “smíření”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “smíření”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
