směr

See also: smer and s'mer

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsm̩ɲɛr]

• audio

  (file)

Noun

směr m inan

1. direction (like left and right)

   dálnice směr Brno ― the highway to Brno

   všemi směry ― in every direction

   Může se pohybovat všemi směry. ― She can move in every direction.

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	směr	směry
genitive	směru	směrů
dative	směru	směrům
accusative	směr	směry
vocative	směre	směry
locative	směru	směrech
instrumental	směrem	směry

Derived terms

• nasměrovat
• přesměrovat
• směrnice f
• směrodatný m
• směrovat
• směrovka f
• směrový
• směřovat
• usměrnit

Further reading

• směr in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• směr in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989