smrkový

Czech

Etymology

From smrk +‎ -ový.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsmr̩koviː]

Adjective

smrkový

1. (relational) spruce

Declension

Declension of smrkový (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	smrkový		smrková	smrkové
genitive	smrkového		smrkové	smrkového
dative	smrkovému		smrkové	smrkovému
accusative	smrkového	smrkový	smrkovou	smrkové
locative	smrkovém		smrkové	smrkovém
instrumental	smrkovým		smrkovou	smrkovým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	smrkoví	smrkové		smrková
genitive	smrkových
dative	smrkovým
accusative	smrkové			smrková
locative	smrkových
instrumental	smrkovými

Further reading

• “smrkový”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “smrkový”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989