souhlas

Czech

Etymology

Deverbal from souhlasit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsou̯ɦlas]

• Audio

  (file)

Noun

souhlas m inan

1. agreement, consent

   Antonym: nesouhlas

   získat souhlas ― to win approval; to get consent

Declension

Declension of souhlas (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	souhlas	souhlasy
genitive	souhlasu	souhlasů
dative	souhlasu	souhlasům
accusative	souhlas	souhlasy
vocative	souhlase	souhlasy
locative	souhlase, souhlasu	souhlasech
instrumental	souhlasem	souhlasy

Verb

souhlas

1. second-person singular imperative of souhlasit

Further reading

• souhlas in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• souhlas in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• souhlas in Internetová jazyková příručka