střelit
Jump to navigation
Jump to search
See also: streliț
Czech[edit]
Etymology[edit]
Inherited from Old Czech střěliti, from Proto-Slavic *strěliti.
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
střelit pf (imperfective střílet)
- to shoot (to fire a shot)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | střelit, střeliti | Active adjective | střelivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | střelení | Passive adjective | střelený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | střelím | střelíme | — | střelme |
| 2nd person | střelíš | střelíte | střel | střelte |
| 3rd person | střelí | střelí | — | — |
| The verb střelit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | střelil | střelili | střelen | střeleni |
| masculine inanimate | střelily | střeleny | ||
| feminine | střelila | střelena | ||
| neuter | střelilo | střelila | střeleno | střelena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | střeliv |
| feminine + neuter singular | — | střelivši |
| plural | — | střelivše |