světlo

See also: svetlo

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech světlo, from Proto-Slavic *světьlo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvjɛtlo]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: svět‧lo

Noun

světlo n (diminutive světélko or světýlko)

1. light (illumination produced by Sun or other sources)

   Antonym: tma

Declension

Declension of světlo (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	světlo	světla
genitive	světla	světel
dative	světlu	světlům
accusative	světlo	světla
vocative	světlo	světla
locative	světle	světlech
instrumental	světlem	světly

Derived terms

• koncové světlo
• světlíčko
• světlomet
• světluška

Related terms

• osvětlit
• světlý
• svítit
• vysvětlit

Further reading

• “světlo”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “světlo”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “světlo”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Alternative forms

• světło (alternative writing)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *světьlo.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsʋi̯ɛtɫo/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈsvjɛtlo/

Noun

světlo n

1. light (illumination produced by Sun or other sources)

Declension

Declension of světlo (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	světlo	světle	světla
genitive	světla	světlú	světel
dative	světlu	světloma	světlóm
accusative	světlo	světle	světla
vocative	světlo	světle	světla
locative	světle, světlu	světlú	světléch
instrumental	světlem	světloma	světly

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: světlo

References

• Jan Gebauer (1903–1916), “světlo”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění