tělo

See also: telo, teló, telọ, and telo-

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech tělo, from Proto-Slavic *tělo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈcɛlo]

• Audio:

  (file)

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -ɛlo

Noun

tělo n

1. body (physical structure of a living human or animal)
2. body (corpse)
3. body (torso)

   Synonym: trup

4. body (largest or most important part of anything)
5. (programming) body

Declension

Declension of tělo (hard neuter)

	singular	plural
nominative	tělo	těla
genitive	těla	těl
dative	tělu	tělům
accusative	tělo	těla
vocative	tělo	těla
locative	těle	tělech
instrumental	tělem	těly

Derived terms

• nátělník
• pivo dělá hezká těla
• tělnatý
• tělní
• tělocvična
• tělocvik
• tílko
• ve zdravém těle zdravý duch

Related terms

• převtělit
• těleso

Further reading

• “tělo”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “tělo”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “tělo”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *tělo.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈci̯ɛɫo/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈcɛlo/

Noun

tělo n

1. body
2. object

Declension

Declension of tělo (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	tělo	těle	těla
genitive	těla	tělú	těl
dative	tělu	těloma	tělóm
accusative	tělo	těle	těla
vocative	tělo	těle	těla
locative	těle, tělu	tělú	těléch
instrumental	tělem	těloma	těly

This table shows the most common forms around the 13th century.

Derived terms

• tělce

Descendants

• Czech: tělo

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “tělo”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění