transcendentní

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtranst͡sɛndɛntɲiː]

Adjective

transcendentní

1. transcendent, transcendental

Declension

Declension of transcendentní (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	transcendentní		transcendentní	transcendentní
genitive	transcendentního		transcendentní	transcendentního
dative	transcendentnímu		transcendentní	transcendentnímu
accusative	transcendentního	transcendentní	transcendentní	transcendentní
locative	transcendentním		transcendentní	transcendentním
instrumental	transcendentním		transcendentní	transcendentním
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	transcendentní	transcendentní		transcendentní
genitive	transcendentních
dative	transcendentním
accusative	transcendentní			transcendentní
locative	transcendentních
instrumental	transcendentními, transcendentníma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

• “transcendentní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “transcendentní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989