učedník

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Noun[edit]

učedník m

  1. apprentice
    malířský učedník
    pekařský učedník
    • 1915, Památky archaeologické, Volume 27:
      Po uplynutí smluvené doby byl učedník svým mistrem v pořádku za tovaryše vyhlášen a tento akt do manualu byl zapsán asi takto: ...
    • 2008, Petr Nový, Jablonecká bižuterie:
      K roku 1797 již v samotném Turnově pracovalo jen 37 mistrů, osm tovaryšů a jeden učedník, když nejrozšířenějším řemeslem bylo krajkářství a na síle nabýval tisk kartounů.

See also[edit]