věřitel

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Noun[edit]

věřitel m

  1. creditor

Antonyms[edit]

Further reading[edit]

  • věřitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • věřitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989