věrný

See also: Verny, verný, věrny, and верны

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech věrný, from Proto-Slavic *věrьnъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛrniː]
• Hyphenation: věr‧ný

Adjective

věrný (comparative věrnější, superlative nejvěrnější, adverb věrně)

1. faithful (loyal)

   Synonym: loajální

   Antonym: nevěrný

2. faithful (consistent with reality)

Declension

Declension of věrný (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	věrný		věrná	věrné
genitive	věrného		věrné	věrného
dative	věrnému		věrné	věrnému
accusative	věrného	věrný	věrnou	věrné
locative	věrném		věrné	věrném
instrumental	věrným		věrnou	věrným
short	věren		věrna	věrno
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	věrní	věrné		věrná
genitive	věrných
dative	věrným
accusative	věrné			věrná
locative	věrných
instrumental	věrnými, věrnýma1
short	věrni	věrny		věrna

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Derived terms

• věren
• věrnost f

Related terms

• věřit
• víra f

Further reading

• “věrný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “věrný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “věrný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026