vůdčí

Czech

Etymology

From vodit +‎ -čí.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvuːt͡ʃiː]

Adjective

vůdčí

1. leading, guiding

   vůdčí osobnost ― leading figure

Declension

Declension of vůdčí (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	vůdčí		vůdčí	vůdčí
genitive	vůdčího		vůdčí	vůdčího
dative	vůdčímu		vůdčí	vůdčímu
accusative	vůdčího	vůdčí	vůdčí	vůdčí
locative	vůdčím		vůdčí	vůdčím
instrumental	vůdčím		vůdčí	vůdčím
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	vůdčí	vůdčí		vůdčí
genitive	vůdčích
dative	vůdčím
accusative	vůdčí			vůdčí
locative	vůdčích
instrumental	vůdčími, vůdčíma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

• “vůdčí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vůdčí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989