vozíčkář

Czech

Etymology

From vozíček +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvoziːt͡ʃkaːr̝̊]
• Hyphenation: vo‧zíč‧kář

Noun

vozíčkář m anim (female equivalent vozíčkářka)

1. wheelchair user

Declension

Declension of vozíčkář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	vozíčkář	vozíčkáři
genitive	vozíčkáře	vozíčkářů
dative	vozíčkářovi, vozíčkáři	vozíčkářům
accusative	vozíčkáře	vozíčkáře
vocative	vozíčkáři	vozíčkáři
locative	vozíčkářovi, vozíčkáři	vozíčkářích
instrumental	vozíčkářem	vozíčkáři

Further reading

• “vozíčkář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vozíčkář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vozíčkář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)