Inherited from Old Czech vstánie. By surface analysis, vstát + -ání.
vstání n
- verbal noun of vstát
Declension of vstání (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
vstání
|
vstání
|
| genitive
|
vstání
|
vstání
|
| dative
|
vstání
|
vstáním
|
| accusative
|
vstání
|
vstání
|
| vocative
|
vstání
|
vstání
|
| locative
|
vstání
|
vstáních
|
| instrumental
|
vstáním
|
vstáními
|
- “vstání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “vstání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vstání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
