vyhnání

Czech

Etymology

From vyhnat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦnaːɲiː]

Noun

vyhnání n

1. verbal noun of vyhnat

Declension

Declension of vyhnání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vyhnání	vyhnání
genitive	vyhnání	vyhnání
dative	vyhnání	vyhnáním
accusative	vyhnání	vyhnání
vocative	vyhnání	vyhnání
locative	vyhnání	vyhnáních
instrumental	vyhnáním	vyhnáními

Further reading

• “vyhnání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyhnání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)