vykálet
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vykálet pf (imperfective kálet)
- to defecate (expel feces from one's bowels)
- Synonyms: vysrat, vykadit, vykakat, položit kabel
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | vykálet, vykáleti | Active adjective | vykálevší |
---|---|---|---|
Verbal noun | vykálení | Passive adjective | vykálený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | vykálím | vykálíme | — | vykálejme |
2nd person | vykálíš | vykálíte | vykálej | vykálejte |
3rd person | vykálí | vykálejí, vykálí | — | — |
The verb vykálet does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | vykálel | vykáleli | vykálen | vykáleni |
masculine inanimate | vykálely | vykáleny | ||
feminine | vykálela | vykálena | ||
neuter | vykálelo | vykálela | vykáleno | vykálena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | vykálev |
feminine + neuter singular | — | vykálevši |
plural | — | vykálevše |
Further reading
[edit]- “vykáleti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “vykáleti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vykálet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)