vynalézavý

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From vynález +‎ -avý.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈvɪnalɛːzaviː]

Adjective

[edit]

vynalézavý

  1. inventive (skilful at inventing)

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]

Further reading

[edit]
  • vynalézavý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vynalézavý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vynalézavý in Internetová jazyková příručka