vyčiněný

Czech

Etymology

From vyčinit +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪt͡ʃɪɲɛniː]

Adjective

vyčiněný

1. (of leather) tanned

   Synonym: vydělaný

Declension

Declension of vyčiněný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vyčiněný		vyčiněná	vyčiněné
genitive	vyčiněného		vyčiněné	vyčiněného
dative	vyčiněnému		vyčiněné	vyčiněnému
accusative	vyčiněného	vyčiněný	vyčiněnou	vyčiněné
locative	vyčiněném		vyčiněné	vyčiněném
instrumental	vyčiněným		vyčiněnou	vyčiněným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vyčinění	vyčiněné		vyčiněná
genitive	vyčiněných
dative	vyčiněným
accusative	vyčiněné			vyčiněná
locative	vyčiněných
instrumental	vyčiněnými

Related terms

• činit
• vyčinit

 

Further reading

• vyčiněný in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• vyčiněný in Internetová jazyková příručka