výjev

Czech

Etymology

Deverbal from vyjevit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːjɛf]

Noun

výjev m inan

1. scene (so much of a play as passes without change of locality or time)

Declension

This noun needs an inflection-table template.

Holonyms

• jednání

Further reading

• výjev in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výjev in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989