From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From jednat + -ání.
jednání n
- verbal noun of jednat
- behaviour, manners, practice
- action
- negotiation, talks
- (law) proceedings
- (drama) act
Declension of jednání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
jednání
|
jednání
|
genitive
|
jednání
|
jednání
|
dative
|
jednání
|
jednáním
|
accusative
|
jednání
|
jednání
|
vocative
|
jednání
|
jednání
|
locative
|
jednání
|
jednáních
|
instrumental
|
jednáním
|
jednáními
|
- “jednání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “jednání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “jednání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)