wykałaczko

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Polish[edit]

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): /vɨ.kaˈwat͡ʂ.kɔ/
  • Rhymes: -at͡ʂkɔ
  • Syllabification: wy‧ka‧łacz‧ko

Noun[edit]

wykałaczko

  1. vocative singular of wykałaczka