záruka

Czech

Etymology

Deverbal from zaručit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzaːruka]

Noun

záruka f

1. guarantee (written declaration)

   získat záruku ― to obtain a guarantee

   poskytovat záruku ― to provide a guarantee

Declension

Declension of záruka (hard feminine)

	singular	plural
nominative	záruka	záruky
genitive	záruky	záruk
dative	záruce	zárukám
accusative	záruku	záruky
vocative	záruko	záruky
locative	záruce	zárukách
instrumental	zárukou	zárukami

Related terms

• zaručit
• záruční

 

Further reading

• záruka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• záruka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• záruka in Internetová jazyková příručka