záškodnictví
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
From záškodník (“saboteur”) + -ctví.
Pronunciation[edit]
Noun[edit]
záškodnictví n
Declension[edit]
Declension of záškodnictví (neuter in -í/-ý)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | záškodnictví | záškodnictví |
genitive | záškodnictví | záškodnictví |
dative | záškodnictví | záškodnictvím |
accusative | záškodnictví | záškodnictví |
vocative | záškodnictví | záškodnictví |
locative | záškodnictví | záškodnictvích |
instrumental | záškodnictvím | záškodnictvími |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- záškodnictví in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- záškodnictví in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- záškodnictví in Internetová jazyková příručka