překvapit

Czech

Etymology

From pře- +‎ kvapit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛkvapɪt]

• Audio

  (file)

Verb

překvapit pf (imperfective překvapovat)

1. to surprise (to cause to feel surprise)

   Mě ty jeho brýle dost překvapily. ― I was quite surprised by his glasses.

   Překvapuje mě, že k tomu nedošlo dříve. ― It surprises me that it did not happen earlier.

2. to surprise (to do something to a person that they are not expecting)

   Neví, že jsem tady - myslel jsem, že se stavím u něho doma a překvapím ho. ― He doesn't know that I'm here - I thought I'd turn up at his house and surprise him.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	překvapit, překvapiti	Active adjective	překvapivší
Verbal noun	překvapení	Passive adjective	překvapený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	překvapím	překvapíme	—	překvapme
2nd person	překvapíš	překvapíte	překvap	překvapte
3rd person	překvapí	překvapí	—	—

The verb překvapit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	překvapil	překvapili	překvapen	překvapeni
masculine inanimate		překvapily		překvapeny
feminine	překvapila		překvapena
neuter	překvapilo	překvapila	překvapeno	překvapena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	překvapiv
feminine + neuter singular	—	překvapivši
plural	—	překvapivše

Derived terms

• překvapení n
• překvapený
• překvapivě
• překvapivý
• překvapující
• překvápko

 

Further reading

• překvapiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• překvapiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• překvapit in Internetová jazyková příručka