plašit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech plašiti, from Proto-Slavic *polšiti.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

plašit impf (perfective vyplašit)

  1. (transitive) to rouse, to startle, to frighten, to shoo (animals)
  2. (intransitive, colloquial) to panic (person)
    Neplaš! ― Don't panic!

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive plašit, plašiti Active adjective plašící
Verbal noun plašení Passive adjective plašený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person plaším plašíme — plašme
2nd person plašíš plašíte plaš plašte
3rd person plaší plaší — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive plašit.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate plašil plašili plašen plašeni
masculine inanimate plašily plašeny
feminine plašila plašena
neuter plašilo plašila plašeno plašena
Transgressives present past
masculine singular plaše —
feminine + neuter singular plašíc —
plural plašíce —

Further reading[edit]

  • plašiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • plašiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • plašit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=plašit&oldid=72470980"