svařit

See also: svarit and svářit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sъvariti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvar̝ɪt]

Verb

svařit pf (imperfective svářet)

1. to weld together
2. to mull (wine)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	svařit, svařiti	Active adjective	svařivší
Verbal noun	svaření	Passive adjective	svařený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	svařím	svaříme	—	svařme
2nd person	svaříš	svaříte	svař	svařte
3rd person	svaří	svaří	—	—

The verb svařit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	svařil	svařili	svařen	svařeni
masculine inanimate		svařily		svařeny
feminine	svařila		svařena
neuter	svařilo	svařila	svařeno	svařena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	svařiv
feminine + neuter singular	—	svařivši
plural	—	svařivše

Further reading

• svařiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• svařiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• svařit in Internetová jazyková příručka