šeplat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech šeplati, ultimately of onomatopoeic origin.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃɛplat]
• Hyphenation: šep‧lat

Verb

šeplat impf (perfective zašeplat)

1. to lisp

   Synonym: šišlat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	šeplat, šeplati	Active adjective	šeplající
Verbal noun	šeplání	Passive adjective	šeplaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	šeplám	šepláme	—	šeplejme
2nd person	šepláš	šepláte	šeplej	šeplejte
3rd person	šeplá	šeplají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive šeplat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	šeplal	šeplali	šeplán	šepláni
masculine inanimate		šeplaly		šeplány
feminine	šeplala		šeplána
neuter	šeplalo	šeplala	šepláno	šeplána

Transgressives	present	past
masculine singular	šeplaje	—
feminine + neuter singular	šeplajíc	—
plural	šeplajíce	—

Derived terms

• šeplání

 

Further reading

• “šeplati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “šeplati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “šeplat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)