štičí

See also: stici and stići

Czech

Etymology

From štika +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃcɪt͡ʃiː]

Adjective

štičí

1. (relational) pike, pike's (fish)

Declension

Declension of štičí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	štičí		štičí	štičí
genitive	štičího		štičí	štičího
dative	štičímu		štičí	štičímu
accusative	štičího	štičí	štičí	štičí
locative	štičím		štičí	štičím
instrumental	štičím		štičí	štičím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	štičí	štičí		štičí
genitive	štičích
dative	štičím
accusative	štičí			štičí
locative	štičích
instrumental	štičími

Further reading

• štičí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• štičí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• štičí in Internetová jazyková příručka