докладчик

Russian

Etymology

докла́д(ывать) (doklád(yvatʹ)) +‎ -щик (-ščik)

Pronunciation

• IPA^(key): [dɐˈkɫat͡ɕːɪk]

Noun

докла́дчик • (dokládčik) m anim (genitive докла́дчика, nominative plural докла́дчики, genitive plural докла́дчиков, feminine докла́дчица)

1. lecturer; speaker, reporter; rapporteur

Declension

Declension of докла́дчик (anim masc-form velar-stem accent-a) 

	singular	plural
nominative	докла́дчик dokládčik	докла́дчики dokládčiki
genitive	докла́дчика dokládčika	докла́дчиков dokládčikov
dative	докла́дчику dokládčiku	докла́дчикам dokládčikam
accusative	докла́дчика dokládčika	докла́дчиков dokládčikov
instrumental	докла́дчиком dokládčikom	докла́дчиками dokládčikami
prepositional	докла́дчике dokládčike	докла́дчиках dokládčikax