artikulovat

See also: artikulovať

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈartɪkulovat]

Verb

artikulovat impf or pf

1. to articulate (to pronounce syllables clearly)

Conjugation

Conjugation of artikulovat

infinitive artikulovat, artikulovati active adjective artikulující, artikulovavší verbal noun artikulování passive adjective artikulovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person artikuluji, artikuluju (coll.) artikulujeme — artikulujme 2nd person artikuluješ artikulujete artikuluj artikulujte 3rd person artikuluje artikulují, artikulujou (coll.) — — When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive artikulovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate artikuloval artikulovali artikulován artikulováni masculine inanimate artikulovaly artikulovány feminine artikulovala artikulována neuter artikulovalo artikulovala artikulováno artikulována transgressives present past masculine singular artikuluje artikulovav feminine + neuter singular artikulujíc artikulovavši plural artikulujíce artikulovavše

Related terms

• artikulace

Further reading

• “artikulovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “artikulovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989