břitov

Old Czech

Alternative forms

• břítov, hřbitov, řbitov

Etymology

Borrowed from Middle High German frithof.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbr̝itoʋ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbr̝itof/

Noun

břitov m inan

1. graveyard

Declension

Declension of břitov (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	břitov	břitovy	břitovi, břitovové
genitive	břitova, břitovu	břitovú	břitovóv
dative	břitovu	břitovoma	břitovóm
accusative	břitov	břitovy	břitovy
vocative	břitove	břitovy	břitovi, břitovové
locative	břitově, břitovu	břitovú	břitoviech
instrumental	břitovem	břitovoma	břitovy

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: hřbitov

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “břitov”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění