badatel

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

bádat +‎ -tel

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

badatel m anim (feminine badatelka)

  1. explorer
  2. researcher

Declension[edit]

See also[edit]

Further reading[edit]

  • badatel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • badatel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989