branec

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From [Term?] +‎ -ec.

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

branec m

  1. conscript, draftee

Further reading[edit]

  • branec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • branec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • branec in Internetová jazyková příručka