chřěn

See also: chren

Old Czech

Alternative forms

• křěn

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *xrěnъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈxr̝̊i̯ɛn/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈxr̝̊ɛn/

Noun

chřěn m inan

1. horseradish

Declension

Declension of chřěn (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	chřěn	chřěny	chřěni, chřěnové
genitive	chřěna, chřěnu	chřěnú	chřěnóv
dative	chřěnu	chřěnoma	chřěnóm
accusative	chřěn	chřěny	chřěny
vocative	chřěne	chřěny	chřěni, chřěnové
locative	chřěně, chřěnu	chřěnú	chřěniech
instrumental	chřěnem	chřěnoma	chřěny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: křen

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “chřěn”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění