křěn

See also: křen

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkr̝̊i̯ɛn/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkr̝̊ɛn/

Noun

křěn m inan

1. Alternative form of chřěn

Declension

Declension of křěn (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	křěn	křěny	křěni, křěnové
genitive	křěna, křěnu	křěnú	křěnóv
dative	křěnu	křěnoma	křěnóm
accusative	křěn	křěny	křěny
vocative	křěne	křěny	křěni, křěnové
locative	křěně, křěnu	křěnú	křěniech
instrumental	křěnem	křěnoma	křěny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “křěn”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění