cihla

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech cihla.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡sɪɦla]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: cih‧la

Noun

cihla f (relational adjective cihlový, diminutive cihelka)

1. brick (block for building)

   nepálené cihly ― dried bricks

   pálené cihly ― fired bricks

Declension

Declension of cihla (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	cihla	cihly
genitive	cihly	cihel
dative	cihle	cihlám
accusative	cihlu	cihly
vocative	cihlo	cihly
locative	cihle	cihlách
instrumental	cihlou	cihlami

Related terms

nouns

• cihelna
• cihlář
• cihlička
• cihlovka

Further reading

• “cihla”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “cihla”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “cihla”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Alternative forms

• tihla

Etymology

Borrowed from Middle High German ziegel (modern German Ziegel), from Old High German ziagala, from Proto-West Germanic *tigulā (“brick, tile”).

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡siɣɫa/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡siɦla/

Noun

cihla f (diminutive cihlicě)

1. brick

   žžené cihly ― fired bricks

2. roof tile
3. plate

Declension

Declension of cihla (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	cihla	cihle	cihly
genitive	cihly	cihlú	cihel
dative	cihle	cihlama	cihlám
accusative	cihlu	cihle	cihly
vocative	cihlo	cihle	cihly
locative	cihle	cihlú	cihlách
instrumental	cihlú	cihlama	cihlami

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: cihla

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “cihla”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění