dohnat

Czech

Etymology

From do- +‎ hnát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdoɦnat]

Verb

dohnat pf (imperfective dohánět)

1. to catch up (to reach something that had been ahead)
2. to drive (to compel)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dohnat, dohnati	Active adjective	doženoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	doženu	doženeme	—	dožeňme
2nd person	doženeš	doženete	dožeň	dožeňte
3rd person	dožene	doženou	—	—

The verb dohnat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dohnal	dohnali	dohnán	dohnáni
masculine inanimate		dohnaly		dohnány
feminine	dohnala		dohnána
neuter	dohnalo	dohnala	dohnáno	dohnána

Transgressives	present	past
masculine singular	dožena	—
feminine + neuter singular	doženouc	—
plural	doženouce	—

Derived terms

• dohnaný

 

See also

• dohonit
• dostihnout
• předehnat
• donutit
• dostrkat
• přimět
• přinutit

Further reading

• “dohnati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “dohnati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dohnat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)