dvouslabičný

Czech

Etymology

From dvou- +‎ slabika +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdvou̯slabɪt͡ʃniː]

Adjective

dvouslabičný

1. disyllabic

   Synonym: dvojslabičný

Declension

Declension of dvouslabičný (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	dvouslabičný		dvouslabičná	dvouslabičné
genitive	dvouslabičného		dvouslabičné	dvouslabičného
dative	dvouslabičnému		dvouslabičné	dvouslabičnému
accusative	dvouslabičného	dvouslabičný	dvouslabičnou	dvouslabičné
locative	dvouslabičném		dvouslabičné	dvouslabičném
instrumental	dvouslabičným		dvouslabičnou	dvouslabičným
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	dvouslabiční	dvouslabičné		dvouslabičná
genitive	dvouslabičných
dative	dvouslabičným
accusative	dvouslabičné			dvouslabičná
locative	dvouslabičných
instrumental	dvouslabičnými, dvouslabičnýma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

• “dvouslabičný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dvouslabičný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dvouslabičný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026