fúk

See also: fuk

Old Czech

Alternative forms

• fuk

Etymology

From fúkati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈfuːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈfou̯k/

Noun

fúk m inan

1. blow

Declension

Declension of fúk (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	fúk	fúky	fúci, fúkové
genitive	fúka, fúku	fúkú	fúkóv
dative	fúku	fúkoma	fúkóm
accusative	fúk	fúky	fúky
vocative	fúče	fúky	fúci, fúkové
locative	fúcě, fúku	fúkú	fúciech
instrumental	fúkem	fúkoma	fúky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: fuk

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “fúk”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění