hřích

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *grěxъ.

Pronunciation

• IPA^(key): /ɦr̝iːx/
• Rhymes: -iːx

Noun

hřích m

1. sin

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	hřích	hříchy
genitive	hříchu	hříchů
dative	hříchu	hříchům
accusative	hřích	hříchy
vocative	hříchu	hříchy
locative	hříchu	hříších
instrumental	hříchem	hříchy

Derived terms

• smrtelný hřích
• všední hřích
• prvotní hřích

Related terms

• hříšník
• hřešit
• hříšný

Further reading

• hřích in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hřích in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989