hřeben

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *greby.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈɦr̝ɛbɛn/

• audio

  (file)

Noun

hřeben m

1. comb (for hair)
2. ridge (of hills)

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	hřeben	hřebeny
genitive	hřebene, hřebenu	hřebenů
dative	hřebeni, hřebenu	hřebenům
accusative	hřeben	hřebeny
vocative	hřebeni	hřebeny
locative	hřebeni, hřebenu	hřebenech
instrumental	hřebenem	hřebeny

Further reading

• hřeben in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hřeben in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989