hlaváček

See also: Hlavacek and Hlaváček

Czech

Etymology

From hlaváč +‎ -ek.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦlavaːt͡ʃɛk]

Noun

hlaváček m anim

1. diminutive of hlaváč (“person with large head; goby; type of beetle”)

Declension

Declension of hlaváček (velar masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	hlaváček	hlaváčci, hlaváčkové
genitive	hlaváčka	hlaváčků
dative	hlaváčkovi, hlaváčku	hlaváčkům
accusative	hlaváčka	hlaváčky
vocative	hlaváčku	hlaváčci, hlaváčkové
locative	hlaváčkovi, hlaváčku	hlaváčcích
instrumental	hlaváčkem	hlaváčky

Noun

hlaváček m inan

1. any flowering plant of the genus Adonis

   hlaváček jarní ― spring pheasant's eye (Adonis vernalis)

Declension

Declension of hlaváček (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	hlaváček	hlaváčky
genitive	hlaváčku	hlaváčků
dative	hlaváčku	hlaváčkům
accusative	hlaváček	hlaváčky
vocative	hlaváčku	hlaváčky
locative	hlaváčku	hlaváčcích, hlaváčkách
instrumental	hlaváčkem	hlaváčky

Further reading

• “hlaváček”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hlaváček”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hlaváček”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)