inteligence

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Noun[edit]

inteligence f

  1. intelligence (capacity of mind)
  2. intelligence (intelligent form of life)

Related terms[edit]

External links[edit]

  • inteligence in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • inteligence in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989