kýžený
Czech
[edit]Etymology
[edit]From kýžit + -ný, related to kéž. First attested in the 19th century.[1]
Pronunciation
[edit]Adjective
[edit]kýžený (comparative kýženější, superlative nejkýženější, adverb kýženě)
Declension
[edit]| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | kýžený | kýžená | kýžené | |
| genitive | kýženého | kýžené | kýženého | |
| dative | kýženému | kýžené | kýženému | |
| accusative | kýženého | kýžený | kýženou | kýžené |
| locative | kýženém | kýžené | kýženém | |
| instrumental | kýženým | kýženou | kýženým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | kýžení | kýžené | kýžená | |
| genitive | kýžených | |||
| dative | kýženým | |||
| accusative | kýžené | kýžená | ||
| locative | kýžených | |||
| instrumental | kýženými, kýženýma1 | |||
References
[edit]- ^ Rejzek, Jiří (2015), “kýžený”, in Český etymologický slovník [Czech Etymological Dictionary] (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 363
Further reading
[edit]- “kýžený”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kýžený”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kýžený”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026