křtít

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech krstíti, křstíti, křtíti, Proto-Slavic *krьstiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊ciːt]

Verb

křtít impf (perfective pokřtít)

1. to baptize (to sprinkle or pour water over)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	křtít, křtíti	Active adjective	křtící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	křtím	křtíme	—	křtěme
2nd person	křtíš	křtíte	křti	křtěte
3rd person	křtí	křtí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive křtít.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	křtil	křtili	křtěn	křtěni
masculine inanimate		křtily		křtěny
feminine	křtila		křtěna
neuter	křtilo	křtila	křtěno	křtěna

Transgressives	present	past
masculine singular	křtě	—
feminine + neuter singular	křtíc	—
plural	křtíce	—

Related terms

• křest m
• křestní
• křtiny f pl
• křtitelnice f
• pokřtěný m
• pokřtít

 

Further reading

• křtíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• křtíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989