kačení

See also: kácení

Czech

Etymology

From kačena +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkat͡ʃɛɲiː]

Adjective

kačení

1. (relational) duck, duck's

   Synonym: kachní

Declension

Declension of kačení (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	kačení		kačení	kačení
genitive	kačeního		kačení	kačeního
dative	kačenímu		kačení	kačenímu
accusative	kačeního	kačení	kačení	kačení
locative	kačením		kačení	kačením
instrumental	kačením		kačení	kačením
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	kačení	kačení		kačení
genitive	kačeních
dative	kačením
accusative	kačení			kačení
locative	kačeních
instrumental	kačeními, kačeníma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

• “kačení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kačení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kačení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026