klasika

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈklasɪka]

Etymology 1

Noun

klasika f

1. classic (artistic work)

Declension

Declension of klasika (hard feminine)

	singular	plural
nominative	klasika	klasiky
genitive	klasiky	klasik
dative	klasice	klasikám
accusative	klasiku	klasiky
vocative	klasiko	klasiky
locative	klasice	klasikách
instrumental	klasikou	klasikami

Related terms

• See klasa

• klasický
• klasik

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Noun

klasika m anim

1. genitive/accusative singular of klasik

Further reading

• “klasika”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “klasika”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “klasika”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Esperanto

Pronunciation

• Audio:

  (file)

• IPA^(key): /klaˈsika/
• Rhymes: -ika
• Hyphenation: kla‧si‧ka

Adjective

klasika (accusative singular klasikan, plural klasikaj, accusative plural klasikajn)

1. classic, classical

Derived terms

• klasike

Ido

Adjective

klasika

1. classic, classical

Derived terms

• klasike