kopr

See also: kópr

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kopr, from Proto-Slavic *koprъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkopr̩]
• Hyphenation: ko‧pr

Noun

kopr m inan

1. dill (herb)

Declension

Declension of kopr (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kopr	kopry
genitive	kopru	koprů
dative	kopru	koprům
accusative	kopr	kopry
vocative	kopre, kopře	kopry
locative	kopru	koprech
instrumental	koprem	kopry

Derived terms

• kopretina
• koprník
• koprovka
• koprový
• kopřiva

Related terms

• kopt
• kypět

Further reading

• “kopr”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kopr”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kopr”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *koprъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkopr̩/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkopr̩/

Noun

kopr m inan

1. dill

   češský kopr ― dill

   hluchý/žabí kopr ― (please add an English translation of this usage example)

   polský kopr ― Meum

   psí kopr ― dog's tongue

   vlašský kopr ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of kopr (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kopr	kopry	kopři, koprové
genitive	kopra, kopru	koprú	kopróv
dative	kopru	koproma	kopróm
accusative	kopr	kopry	kopry
vocative	kopře	kopry	kopři, koprové
locative	kopřě, kopru	koprú	kopřiech
instrumental	koprem	koproma	kopry

This table shows the most common forms around the 13th century.

Derived terms

• koprník
• kopřiva

Related terms

• kopet
• kypěti

Descendants

• Czech: kopr

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “kopr”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění